Píseň pro domněnku

Říkám píseň, myslím báseň

pro domněnku tesknou,

tam kde se tvé oči lesknou,

skrývají i vášeň

Píšu báseň, zpívám píseň

pro domněnku tichou,

ber to, jak to ruce píšou,

jen tak uhasím svou žízeň

Slyším píseň, snívám báseň

pro domněnku vetchou,

slova se tě nikdy netknou,

snad jen nach do tvých lící…

Zasláno do nebe

Tati, ve všem jsi mě podporoval,

za to ti patří velké dík,

taky dostatečně buzeroval.. :D 

Nedivím se, bylo to třeba,

z tvé obavy, aby ze mě nevyrostl pobuda.

Má touha stát se házenkářkou,

stala se ti prioritou,

první trénink.. stál si tam, když přiběhla jsem k tobě,

se slzami v očích, že mi to prostě nejde.. :(

Objal si mě a dodal sebevědomí k tomu to nevzdát

a do celého světa se hrdě vydat.

Koukal si, jak s míčem rostu,

jak to občas nezvládám na svém postu.

Výměna házené za fotbal,

možná si toho trochu litoval,

přesto si mě u lajny povzbuzoval.

Nyní jsem zase u své druhé rodiny,

kde dáváme si kousnout svačiny.

Ano tati, jsem opět házenkářka,

snad ti tu naší prvoligovou hru nahrává nebeská páska.

Chybíš mi při pohledu na tribunu,

že si mi dodal té odvahy, navždy vděčná budu.

Na vozíku v nemocnici si se mnou blbnul,

naproti dveřím, kde jsi mi zesnul.

To, že jsi na mě pyšný už vím,

sice jsi mi to neřekl hlasem svým...

S mamkou o tobě mluvíme,

Katapulty ti do nebe zpíváme.

NIKDY TĚ NEZKLAMU, TVOJE JEDINÁ HOLČIČKA <3

Nesmysly

Fotka za fotkou... video za videem,

na stránkách honí se něco za dějem.

Oblíbenost je míra srdíček?

Já raději jako zastara, miliony psaníček.

Avšak, co říkají ty fotky a videa,

jde o vytahování se, či záznam života...

O co vlastně tedy jde?

Posílení ega zde?

Jde snad o to vyšvihnout své ego vzhůru,

či pochlubit se o svou mozkovou kůru?

Spousta lidí zaznamenává svoje činy

a čeká, až je uvidí někdo jiný.

Přidávají kraviny jen tak pro zasmání,

nebo taky něco pro uvažování?

Ale otázka je, proč to všechno děláme..?

Zda sami sebe hledáme.

Jednoduchost

Postižený člověk má každého rád,

dokáže se na každého pousmát.

Dokáže naslouchat, i když neslyší,

odezírá a to, co neví si domyslí.

Radost do života jim nic nezmění.

Tito lidé si zaslouží obdiv,

přesto lidé, kterým zdraví slouží, 

svého štěstí si neváží,

zřejmě čekají... až je opustí.

Správný směr

Přijde jednou jedna doba,

kdy odejde z mé duše všechna zloba.

No.. teď to ale není,

můj život je zatím jedno velké snění.

Minulost mě dohnala totiž,

je to pro mě velká potíž.

Teď směje se mi pár přátel,

že stala jsem se špatných známek sběratel.
Všichni řeší školu a své protějšky,

já užívám si život plnými doušky..

Žiju pro svou rodinu,

třeba už tu dlouho nebudu.

Jehně

Jehně

Jen poběž vojáčku, nic dobrého tam nečeká.

Díra po víře, to rána na těle je odvěká.

Vždyť víš, je výsadou každého člověka,

že důvěra veliká, o níž nic neříkáš,

hezky hoří.

-

Na dlani své tě drží, srdce v ruce máš,

nic neřeknou ti, ale úspěchu se nedočkáš.

Dostaneš ránu kamenem, myslí si "Tak si toho važ!"

Kostelní věže, nedělní úsměvy, vždyť to znáš,

vějičky boží.

-

Víte paní, zabili jsme jehně, malý skvost.

Sežrala ho bída našich dní, naše zlost.

A tehdy přišel malý anděl o svou nevinnost.