Světélko ve tmě
Sním o noci, kdy
naplníš můj pohár vínem,
kdy zažehneš svíci
radosti,
oheň v našich
tělech, která k sobě vinem,
spálí nás touhou
a to až na kosti.
Jsme jako dvě
komety,
osvětlující svým
žárem temný vesmír,
jako dva sytě rudé
květy
a ve větru jejich
tanec, vír.
Chyť mě za ruku a
nepouštěj,
já provedu tě
tmou,
tak na paměti měj,
že jsem tvojí
září, tvojí spásou.
Žádné komentáře:
Okomentovat