Hořkost války

Hořkost války

Kroky dopadají do matného svitu hvězd

a křik rozpadá se cestou k nim.

Ke vzdálenému cíli vede jenom jedna z cest.

V úzkosti přemýšlím, zda sním či bdím.

-

Světlušky trhají něžná plátna tmy.

Nešťastníkům doléhajícím do kypré hlíny

jen jako hromádka rozházeného masa

sčítají jejich žalostné mizerné dny.

-

Krajinou plazí se odporně nasládlá mlha.

Poslední výdechy a páry strachu.

Kdo na světě dopustí takového zla?

Krev a maso zpátky zemi, prach prachu.

-

Podívej, co provedli otci, co provedli synu.

Ti lidé vyšších vrstev, morálky a mravů.

Politická prasata, hrdá vrstva vrahů.

Mají krev na rukou, skrývají svoji vinu.

-

Vždyť farmář i právník chtějí jen žít.
Laskat své ženy, učit na kole svá dítka.

Budovat, prožívat, nebýt lhostejní.

Propadnout vonné noci, volně dýchat.