Je temno
a obloha zčernala,
má tvář zcela zmodrala,
duše má se zasněla.
Oči mé hledí o trochu výš,
oči druhé i ty zříš.
Ruce propletené máme,
do očí hledíme si stále.
Jen měsíc nám svítí,
bez slunce uvadlo kvítí.
Chladný větřík do tváře šlehá
a mráz nám po zádech běhá.
Ruce kolem těl se ovinou,
žiju láskou nevinnou.
Tvář na hrudi tvé mám,
hlas našich srdcí poslouchám.
Však v mžiku,
polibek krásný mi dáš,
a když do tváře se kouknu,
ty se jen roztomile usmíváš.
Tak nechme tyhle sny,
znovu se nám zdát
a v úžasné dny,
budeme u sebe stát.
Žádné komentáře:
Okomentovat